3. kapitola - Záhadný strašák

14. prosince 2009 v 18:58 | Kate
Zdravím!
Jsem tu zas a už se třetí částí mé povídky. :)
Tahle se mi zatím nejvíc líbí..je taková tajemná...no ale názory nechám na vás.
Pěkné čtení. :)
---------------

Nick s Amandou se pustili do jídla.
,,Ty nebudeš jíst, Lauro?" zeptal se Nick a přestal jíst na chvíli.
Sedla jsem si mezitím do rohu místnosti a objala jsem si rukama nohy. Zakývala jsem hlavou, že ne.
Nick se bál, jestli se mnou něco není, ale já ho uklidnila a přesvědčila, že jenom nemám hlad.
Co nesnědli, jsem dala do skrýše…
Poté se začalo stmívat. Sedla jsem si na postel, vzala si mp3, kterou mi jednou dal Kevin k narozeninám a pustila jsem si písničky od Paramore a Three Days Grace.
Zavřela jsem oči a poslouchala zrovna písničky od Paramore. Nevím, kolik uběhlo času, ale po chvíli jsem si začala potichu zpívat píseň Decode, když v tu chvíli jsem ucítila chlad. Zachvěla jsem se a otevřela oči. ,,Zvláštní,"
řekla jsem si. Okno je jen pootevřeno a topení trochu hřeje. Vypnula jsem mp3 a uklidila ji. Došla jsem zavřít okno.
Venku byla tma, ale i přesto jsem dobře věděla, kde je auto otce, naše schránka a strašák na poli? My přece strašáka nemáme! Kdo to může být? Měla bych tam jít? Co když to je past?
Otázky se mi honili hlavou. Napadlo mě taky, jestli to není Nick. Otočila jsem se a pátrala očima po pokoji. Nick s Amandou už oba spali ve své posteli.
Nedalo mi to a koukla jsem se zase ven, ale strašák už tam nebyl. Byla to snad halucinace?
Přemýšlela jsem nad tím tak hluboce, že jsem si nepovšimla přicházejícího otce. Netrvalo dlouho a vtrhnul do pokoje.
,,Mám hlad. Uvař mi něco!" přikázal mi. Matka dnes večer nebyla doma, a tak ho neměl kdo obskakovat a aby si sám něco udělal, na to byl moc líný.
,,Sklapni! Nevidíš, že Am s Nickem už spí?" řekla jsem potichu, ale důrazně.
,,Ty mi nebudeš říkat, abych sklapnul!" zařval po mně a chtěl mě praštit, ale jak byl nalitý, tak neudržel rovnováhu a spadl.
Zasmála jsem se tiše a mylně jsem si myslela, že omdlel, a tak jsem přestávala dávat pozor. Otec toho využil a chytil mě za vlasy.
,,Aaaaaaa!" vykřikla jsem.
Dál moc nevím, co se stalo, ale druhý den jsem se probudila svázaná provazy ve sklepě a cítila jsem bolest na zádech. Otec mi musel dát ránu bičem.
Snažila jsem se posadit a přitom tiše zasyčela bolestí. ,,Doufám, že alespoň Nick s Amandou jsou v pořádku," řekla jsem si v duchu a snažila si vyndat nožík z kapsy.
Po necelých 5 minutách se povedlo a po dalších 5 jsem už byla volná. Zrovna v tu chvíli vešel otec. Byla jsem na něj tak naštvaná, že jsem se neudržela a skočila po něm. Dala jsem mu pár pěkných ran, ale pak jsem se zastavila.
Přede mnou stáli jeho kamarádi z hospody. Odstrčila jsem jednoho a vyběhla ven. Neohlížela jsem se a jen pádila dál. Tušila jsem, že mě honí. Byla jsem štvaná zvěř, ale naštěstí mazaná, a tak jsem je po chvíli ztratila.
Celá udýchaná jsem se zastavila a přemýšlela, kde jsem se to ocitla. Prohlížela jsem si okolí, až jsem poznala Kevinův dům. Ulevilo se mi. Věděla jsem, že mi Kevin pomůže.
Zazvonila jsem a čekala.
 


Komentáře

1 B. | Web | 15. prosince 2009 v 12:07 | Reagovat

njn, ale chtěla jsem změnu XD

2 immortality | Web | 15. prosince 2009 v 21:07 | Reagovat

nádherný layout :-)

3 Kirsten | 16. prosince 2009 v 18:03 | Reagovat

Takové krátké?:-( je to super, jen se ti často opakují slova. Ale jinak je to moc dobrý díl, trochu drastický zase:-D ale hezký

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama